Meeting report on FEBS practical crystallization course "Advanced methods in macromolecular crystallization X“

Hlaste se na kurz věnovaný matematice, který je vhodný pro studenty i učitele matematiky středních škol.

Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity hostí v druhém zářijovém týdnu prestižní vědeckou konferenci PLANTMETALS 2025. Setkání se uskuteční 9. – 12. září 2025 ve vědeckém kampusu v Českých Budějovicích a jeho cílem je propojit odborníky všech disciplín, kteří se zabývají stopovými kovy v rostlinách. Do Českých Budějovic přijede více než sedmdesát vědců z 21 zemí z celého světa.

Stopové kovy jsou prvky, které se v rostlinách i prostředí vyskytují ve velmi malých koncentracích – některé z nich jsou pro život nezbytné (například železo, zinek, měď či mangan), jiné mohou být toxické (například kadmium, olovo či rtuť). Účastníci konference budou navzájem sdílet nejnovější výsledky z výzkumu toho, jak rostliny stopové kovy přijímají, využívají, ukládají či jak se brání jejich nedostatku, nadbytku nebo toxicitě. Diskuse se zaměří na všechny esenciální i neesenciální stopové kovy, ale také na metaloidy, což jsou prvky na pomezí kovů a nekovů (např. arsen, antimon či křemík).

Konference je otevřená vědcům z celého světa i z různých fází kariéry. Mezi hlavní řečníky konference patří například Marcel Bugter z mezinárodní chemické společnosti Nouryon (Nizozemsko), který pohovoří o regulačních a vědeckých výzvách spojených s hnojivy obsahujícími stopové prvky. Prof. Ute Krämer z Ruhr-Universität Bochum (Německo) představí genomické přístupy ke studiu hyperakumulace a tolerance kovů u rostlin. Prof. Olena Vatamaniuk z Cornell University (USA) vysvětlí vzájemné ovlivňování homeostázy železa a mědi u Arabidopsis thaliana. Annette Rompel z Universität Wien (Rakousko) představí funkční změny v rodině měděných proteinů typu 3, zatímco prof. Jörg Rinklebe z Bergische Universität Wuppertal (Německo) se bude věnovat problematice stopových prvků v půdách a rostlinách. Profesor Hendrik Küpper, který zastupuje obě hostitelské instituce a je hlavním organizátorem konference, představí srovnání mechanismů vedoucích k smrtelné a nesmrtelné toxicitě kovů a metaloidů v rostlinách. 

Konferenci pořádá společnost Plantmetals Society. Detailní informace o programu a organizaci naleznete na plantmetals.net 

Jako každý rok, i letos proběhla tradiční Mezioborová exkurze, tentokrát ve dnech 15.–29. července 2025, během které jsme zamířili na exploraci krajin Skotska. Zúčastnilo se jí dohromady 48 účastníků včetně 6 pedagogů přes botaniku, krajinnou ekologii, entomologii a obratlovce. Náš výlet jsme započali v úterý 15. července odpoledním odjezdem autobusem od botanické vily a nočním přejezdem do Calais, kde jsme se druhý den ráno nalodili na trajekt na britské pobřeží do města Dover.

V Doveru nás čekala první celodenní exkurze, která vedla ke křídovým útesům na pobřeží, kde bylo možné pozorovat aspekty přímořské vegetace, nad útesy pastviny a louky se zajímavými rostlinnými druhy a hejna racků.

Po druhém nočním přejezdu jsme ve čtvrtek ráno zastavili na východním pobřeží Velké Británie u městečka Bempton, kde jsme měli v plánu navštívit zdejší útesy, jež jsou vyhlášené jako ornitologická lokalita. Ačkoli jsme naší exkurzi započali doslova v mlze, postupně nám mlha odtajnila nad očekávání početné populace terejů bílých (obr. 1), alkounů úzkozobých a alek malých včetně highlightového papuchalka severního (obr. 2). Odpoledne jsme si udělali ještě krátkou exkurzi v NP North York Moors a následně přejeli do kempu u města Pickering.

V pátek jsme z Pickeringu po dopolední krátké exkurzi na vřesovištích v NP North York Moors jeli do Edinburgu, čímž jsme konečně překročili hranice Skotska. Po kulturní a nákupní saturaci jsme večer dojeli do města Tayport.

Z města Tayport jsme se v sobotu vydali na mořské pobřeží do národní přírodní rezervace Tentsmuir, kde jsme v moři mohli pozorovat mimo jiné roztomilé tuleně kuželozubé. Na písečných dunách a opodál v borech rostli mimo jiné zástupci vřesovcovitých rostlin jako například šicha černá, vřesovec popelavý (obr. 3), vřesovec čtyřřadý (obr. 4) a také drobná orchidej smrkovník plazivý (obr. 5). Tyto rostliny nás posléze provázely i po zbytek exkurze po Skotsku. Po přejezdu na vřesoviště do národního parku Cairngorms jsme již poprvé zažili ty pravé aspekty skotského kraje, kterými byli setrvalý déšť a krvežízniví tiplíci (alias „midges“).

V neděli jsme si udělali celodenní exkurzi v NP Cairngorms s explorací zdejších kaledonských borů, vřesovišť, pramenišť a rašelinišť s liliovcem kostilomkou (obr. 6), rosnatkou okrouhlolistou a rosnatkou anglickou (obr. 7) v okolí jezer a ve vyšších partiích nás čekala alpínská vegetace. Mnozí z nás jsme viděli také ohrádku se sobi, které se zde snaží reintrodukovat. Z ornitologických zážitků stojí za zmínku křivka skotská.

V pondělí po opuštění NP Cairngorms jsme putovali dále na sever se zastávkou u jezera Loch Loyal, kde nás ještě před vyšplháním do kopce na tamější vřesoviště a prameniště přepadlo hejno nesnesitelných „midges“. I přes moskytiéru na hlavě jsme zde mohli vidět např. vřesnu bahenní (obr. 8) a některé zajímavé lišejníky jako třeba paličkovec korálovitý (obr. 9) či krevnatec věterní (obr. 10), na jezeře bylo možné pozorovat potáplice.

Další úterý jsme na naší nejsevernější zastávce u městečka Bettyhill opět explorovali vegetaci u mořských útesů, kde jsme neúspěšně hledali endemickou prvosenku skotskou. Našli jsme zde však například toliji bahenní (obr. 11), hořečky mnohotvaré (obr. 12), přímořský lišejník Anaptychia runcinata (obr. 13) a v moři jsme zahlédli sviňuchy obecné. Poté jsme zajeli na východní pobřeží Skotska na lokalitu Loch a' Mhuilinn s nejseverněji položenou oceánickou doubravou ve Skotsku. Kromě tuleňů na pobřeží jsme se zde setkali mimo jiné s prvními, bohatými populacemi typických oceánických zástupců lišejníků, jako je důlkatec plicní (obr. 14), důlkatec zelený (obr. 15), panárie rudá (obr. 16), Pectenia plumbea (obr. 17), cecatka chřástnatá (obr. 18) a řada dalších.

Ve středu jsme měli v plánu návštěvu geologické lokality Knockan Crag, kudy vedla naučná stezka až na vrchol s rašeliništi. Poté jsme se vydali do soutěsky Corrieshalloch Gorge poblíž města Ullapool, odkud je udáván výskyt zajímavé kapradiny blánatce, ten se nám však během této návštěvy neukázal.

Ve čtvrtek nás čekala v zásadě celodenní exkurze v národní přírodní rezervaci Benn Eighe (obr. 19), která skýtala poměrně zachovalé boreo-montánní ekosystémy s kaledonskými bory a alpínským bezlesím. Zde se již poprvé podařilo objevit blánatce Hymenophyllum wilsonii. Rostl zde například také ostružiník moruška (obr. 20), medvědice alpská (obr. 21), v jezerech se podařilo pozorovat čolky hranaté. Následně jsme zamířili na ostrov Skye, kde jsme strávili následující dva dny.

V pátek nás po krátké zastávce na lokalitě u moře s dinosauřími stopami čekala exkurze na severním pobřeží ostrova Skye (obr. 22). Zde bylo možné opět pozorovat pobřežní druhy ptáků – kormorány, racky i rybáky. Našli jsme konečně celkem početné populace blánatce Hymenophyllum wilsonii(obr. 23), z jezera na nás vykukovaly vodní rostliny jako šídlatka ostnovýtrusá a lobelka Dortmannova (obr. 24). Nejvíce highlightovou rostlinou byla na rašeliništích v okolí kempu dýmka vodní (obr. 25), která rostla v několika jezírkách spolu s lobelkami. Na pastvinách se nám podařilo objevit také několik druhů voskovek, z nichž nejzajímavější byla voskovka sírožlutá (obr. 26). V sobotu před opuštěním ostrova Skye jsme si udělali dopolední exkurzi k vrcholu Storr s věhlasnými skalními jehlami (obr. 27).

V neděli jsme za poměrně intenzivního deště vyrazili do údolí Glencoe, kde jsme strávili dopolední čas a pozorovali například další populace blánatců. Následně jsme přejeli do rezervace Glen Nant, která skýtala oceanický listnatý les s dubem, břízou a lískou. Zde se nacházela opět velmi pozoruhodná a spektakulární diverzita mechorostů a lišejníků, z nichž jedny z nejvíce highlightovými lišejníky byly paličkovec tmavoplodý (obr. 28), Leptogium burgessii (obr. 29) a Pseudocyphellaria citrina (obr. 30). Nechyběly ani mnohé zajímavé druhy vatiček, například vatička chlupatá (obr. 31).

Následující pondělí jsme již zamávali Skotsku a naší poslední celodenní exkurzi ve Velké Británii jsme strávili v národním parku Lake District. Poté jsme zamířili opět do Doveru na trajekt a v úterý pozdě večer zdárně dorazili na půdu fakulty.

I přestože byla tato mezioborovka nadstandardně mokrá, nás opět velmi obohatila o spoustu zajímavých zážitků, zajímavé organismy (nejen „midges“) a nové kamarády. Jsme moc rádi, že se tato exkurze uskutečnila a těšíme se opět na další dobrodružství příští rok.

Za studenty sepsal Aleš Jirsa

Více fotografií naleznete na Zonerama.

Koncem ledna 2026 hostila Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích národní kolo 62. ročníku Chemické olympiády. Přírodovědecká fakulta a Fakulta zemědělská a technologická nasadily plné síly, aby připravily ideální zázemí pro teoretickou i praktickou část. Přijelo 65 talentovaných středoškoláků z Česka i Slovenska – a my jsme jim nabídli nejen výzvy, ale i nezapomenutelný doprovodný program! 

Pod vedením organizátorů z Ústředí CHO čekaly na soutěžící náročné laboratorní disciplíny z organické syntézy, analytické chemie. V prvním kole kategorie E pro střední odborné školy soutěžící řešili spektrofotometrické stanovení směsi manganistanu a dichromanu a měli za úkol syntézu tris(acetylacetonato)manganitého komplexu, zatímco v druhém kole se pustili do syntézy BINOLu oxidací naftalen-2-olu chloridem železitým. Následné se věnovali reduktometrické titraci kyselinou askorbovou a difenylaminovou indikací. Pro kategorii A určenou gymnáziím pak organizátoři připravili izolaci lidokainu extrakcí, precipitací a identifikací tenkovrstvou chromatografií s optimalizovanou mobilní fází, následovanou jodometrickým určením molární hmotnosti neznámé aminokyseliny metodou Popa-Stevense s využitím komplexu fosforečnanu měďnatého a thiosulfátové titrace. 

Soutěž nebyla jen o chemii! Odpoledne se soutěžící vypravili do univerzitního minipivovaru, minipivovaru Kněžínek či Budvaru, kde objevili sládkovské umění. Část zažila exkurzi ve firmě Bosch, Dopravním podniku města České Budějovice nebo prohlídku historického centra. Vrcholem byl večer v Jihočeském divadle na představení Manhattan Project a koncert skupiny YOU&ME ve studentském klubu Kampa. 

První místo v kategorii A získal Matěj Dvořák z Prahy. Z celkového počtu čtyřiceti devíti soutěžících v této kategorii jich dvacet sedm získalo titul úspěšný řešitel. V kategorii E zvítězil Tomáš Prokeš z Jihomoravského kraje a čtyři z šestnácti soutěžících získali ocenění úspěšného řešitele Národního kola ChO.

Akce by se nekonala bez podpory vedení obou fakult a štědrých sponzorů.

Děkujeme sponzorům, týmu organizátorů a všem, kteří se do organizace zapojili! 

The spruce bark beetle is one of the greatest threats to Central European forests. Climate change—drought and higher temperatures—accelerates its spread even further. Traditional methods, such as removing infested trees or using trap logs, are no longer sufficient. That’s why the SMARTbeetle project was launched, introducing a completely new approach: a combination of modern biology and artificial intelligence.

How does it work?
A team of scientists and technology experts is developing optimized pheromone blends that attract bark beetles far more effectively than the baits used so far. Artificial intelligence plays a key role here: using a 3D model of the olfactory receptor, it predicts interactions between pheromones and the beetle’s receptors, allowing researchers to select the most promising candidates from thousands of possibilities. These blends are then tested both in the laboratory and directly in the forest. The result will be traps that reduce the number of infested trees while limiting pesticide use.

Main goal of the project
SMARTbeetle aims to ensure the long-term health of forests in Austria and the Czech Republic. This innovative solution will benefit not only nature but also the timber industry, which currently faces enormous losses. The project runs for four years and brings together seven partners from both countries—scientific institutions, innovation centers, and industrial partners. Together, they are creating technology that could change the way we protect forests from bark beetles.

For more detailed and up-to-date information about the project, follow the official Facebook group: SMARTbeetle
Official project website: Smell-based Molecular Artificial Intelligence to Fight Bark Beetles

The project is funded by Interreg Austria–Czech Republic (SMARTbeetle ATCZ00158).

Rádi bychom vás informovali, že Katedra chemie se letos účastní akce Noc s Andersenem, kterou pořádá Knihovna. Tato noc plná čtení, her a tvořivých aktivit je skvělou příležitostí pro děti i dospělé, jak se ponořit do kouzelného světa literatury.

Katedra chemie se do této akce zapojí zajímavými chemickými experimenty a aktivitami, které si můžete užít společně s námi.

Zveme vás na akci oživující v jeden večer laboratoře a výzkumné pracoviště, do kterých se běžný smrtelník nedostane. 

Dne 26. září 2025 od 17:00 hod navštivte prostory Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a prozkoumejte laboratoře, přednáškové místnosti a nechte se vtáhnout do vědeckého bádání.

Děti, dospělí, senioři, každý zapálený pro vědu je vítaný.

Letošním tématem Noci vědců je BOHATSTVÍ - Bohatá je jen ta společnost, která využívá bohatství mysli. Společnost, která zachází rozumně s kulturním a přírodním bohatstvím a využívá technologie ke svému rozvoji. Pojďte s námi objevit skryté poklady vědy ve všech jejích podobách! Podrobněji o akci - Noc vědců.

Přírodovědecká fakulta si pro vás na Noc vědců připravila bohatý program i celofakultní hru NAJDI POKLAD PŘÍRODOVĚDCE. Hra probíhá v průběhu celého večera. Informace, jak se do hry zapojit budou k dispozici ve vestibulu budovy B a budovy C.

Program fakulty dostupný zde:

• Budova B
• Budova C

Na náměstíčku před budovou B a C bude pro návštěvníky dostupné rychlé občerstvení, které zajišťuje Bouda Burgers.

Těšíme se na vás!

Program,mapka stanovišťke stažení:

Noc vědců 2025 na Přírodovědecké fakultě JU: Večer plný objevů

Dne 26. září 2025 se Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity opět připojila k celorepublikové akci Noc vědců, která letos nesla téma BOHATSTVÍ.

Budovy B i C fakulty se během večera otevřely veřejnosti a nabídly program připravený pracovníky a studenty. Návštěvníci mohli objevovat různorodé pokusy, experimenty, krátké popularizační přednášky i prohlídky pracovišť, díky nimž nahlédli do zákulisí vědecké práce.

Součástí večera byla také celofakultní hra NAJDI POKLAD PŘÍRODOVĚDCE, která probíhala po celý večer. Informace o tom, jak se do hry zapojit, byly k dispozici ve vestibulu budovy B a budovy C a zájemcům umožnily vydat se na vlastní objevitelskou výpravu napříč fakultou.

Na organizaci i realizaci programu se podílel široký tým zaměstnanců a studentů Katedry chemie. Velké poděkování patří všem, kteří věnovali svůj čas a energii popularizaci vědy. Do letošní Noci vědců se zapojili:

Karel Hořejší, Kateřina Hořejší, Natálie Johnová, Rosťa Šimůnek, Nela Horňáková, Vojta Černý, Václav Hinterhölz, Pavla Fojtíková, Markéta Fischerová, Jitka Erbenová, Veronika Láchová, Marie Hronková, Jana Kinclová, Šárka Sedláčková, Monika Bicanová, Klára Chmeňová, Eliška Šťastná, Míša Burdová, Janko Štěrba, Jarmila Štěrbová, Jan Hájek, Matěj Štěrba a David Kahoun.

Večer se nesl v přátelské atmosféře a přilákal návštěvníky všech věkových kategorií. Akce opět ukázala, že popularizace vědy má velký význam — přibližuje veřejnosti práci našich výzkumníků, inspiruje mladé zájemce o přírodní vědy a ukazuje, že věda může být zábavná, hravá i plná překvapení.

Děkujeme všem účastníkům i návštěvníkům Noci vědců a těšíme se na setkání při dalších popularizačních aktivitách fakulty.

 

Nová kniha s významným podílem Petra Pokorného a Michaely Ptákové z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Hinterland. Archeologie severočeských pískovcových krajin, vyšla nyní v pražském nakladatelství Kodudek. Název, poutavá forma a zajímavý obsah uvádějí do odborného i laického povědomí mimořádně zajímavé téma pravěkého, středověkého a současného osídlení méně známých krajin severních okrajů naší země.

Dnešní archeologie je totiž integrální vědou o všem starém, co zavál čas a co uniklo paměti živých lidí i písemných pramenů. Nutným důsledkem jejího rozvoje je nesmírná rozmanitost a někdy i složitost výzkumných postupů. Uplatňují se často i nejmodernější metody chemie, fyziky, geologie či biologie. Autorský tým, který se pískovcovými krajinami po zhruba čtvrtstoletí intenzivně zabýval, je skutečně velmi interdisciplinární. Severočeské pískovce se přitom ukázaly být mimořádně bohaté na stopy dávné i nedávné minulosti. Vyznačují se totiž hojností nejrůznějších přírodních archivů, které tyto stopy nesou. Jejich výzkumem postupně vyvstával obraz svébytného vývoje pískovcových krajin, které sice po tisíciletí ležely za okrajem hlavních sídelních enkláv, ale zároveň byly jejich nezbytným, „vyživujícím“ zázemím.

Tyto krajiny byly po většinu sledovaného času lesnaté a obtížně prostupné. Příroda v nich, přes jejich přírodně-kulturní hybridnost, vždycky měla takříkajíc navrch. Málo úrodné půdy a členitý terén dovolovaly zemědělskou činnost jen v omezené míře, pokud vůbec. Ale nikdy, nebo přinejmenším po většinu času, nešlo o úplnou divočinu. Lidé skalními labyrinty procházeli, trvale nebo dočasně v nich žili, lovili v nich, sbírali lesní plody, získávali dřevo, pásli domácí zvířata. Skrývali se v nich před nepřízní osudu i jiných lidí. Je to překvapivě pestrá a pro naši dobu snad i poučná historie.

https://www.kosmas.cz/knihy/559021/hinterland.-archeologie-severoceskych-piskovcovych-krajin/?srsltid=AfmBOoo2ZTZmYDGH1Lo_Uss8xEYlAmCBD2QAkHTFcw37SUXsoQbQG5qy

Na Přírodovědecké fakultě JU vyšla nová učebnice Vektorová analýza od doc. RNDr. Luďka Berece, Ph.D., která srozumitelně představuje základy analýzy vektorových funkcí, křivek, ploch, vektorových polí a integrálů. Publikace je určena zejména studentům aplikované matematiky a propojuje teorii s praktickým výkladem.

Publikace dostupná zde: Vektorová analýza

Slunce představuje jedinečnou laboratoř pro studium různorodých fyzikálních procesů probíhajících v jeho atmosféře. Přestože moderní kosmické i pozemní dalekohledy nabízejí mimořádné možnosti pozorování, otázky týkající se původu, uvolňování a přenosu energie ve sluneční atmosféře – zejména během slunečních erupcí – zůstávají stále otevřené. Tyto jevy přitom mohou výrazně ovlivnit tzv. kosmické počasí a zasahují i do blízkého okolí Země, včetně její magnetosféry a biosféry. I proto roste zájem o hlubší pochopení fungování Slunce.

Právě jedním z nejintenzivněji zkoumaným, ale dosud ne zcela objasněným procesem je uvolňování energie při slunečních erupcích, urychlování nabitých částic a ohřev sluneční koróny. V rámci mezinárodního bilaterálního projektu "Sub-THz pásmo: nový přístup ke studiu původu slunečních a hvězdných erupcí pomocí pozorování a numerických simulací", který byl po jeho ukončení předsednictvem GAČR hodnocen stupněm „vynikající“, jsme tyto jevy studovali pomocí kombinace pokročilých numerických magnetohydrodynamických (MHD) simulací, kinetických modelů a simulací přenosu záření. Tyto výpočty jsme porovnávali s pozorováními v subterahertzovém (sub-THz) pásmu – oblasti spektra, která se ukazuje jako nová možnost pro výzkum slunečních a hvězdných erupcí.

Sub-THz pásmo představuje nové „okno“ do studia výše zmíněných jevů. V této relativně dosud málo prozkoumané části elektromagnetického spektra se rýsují možnosti zásadních objevů týkajících se vysoce energetických procesů – například urychlování elektronů na relativistické rychlosti nebo vzniku hustých plazmatických struktur během erupcí. Pomocí moderních numerických kódů jsme provedli detailní srovnávací analýzu sub-THz emisí vznikajících při ohřevu erupčního plazmatu (včetně koróny, chromosféry a přechodové oblasti) urychlenými elektrony. To nám umožnilo nejen nový pohled na vznik těchto emisí, ale i hlubší pochopení samotného mechanismu uvolňování energie při slunečních erupcích.

A. K. Srivastava, S. K. Mishra, P. Jelínek; The Astrophysical Journal, 920, 18, 2021, DOI: 10.3847/1538-4357/ac1519

Smirnova, Victoria; Tsap, Yuriy; Jelínek, Petr; Karlický, Marian, Advances in Space Research, Volume 70, Issue 10, p. 3257-3262. DOI: 10.1016/j.asr.2022.08.064  

Jelínek, Petr; Belov, Sofya; Karlický, Marian, The Astrophysical Journal, Volume 941, Issue 2, id.124, 8 pp. DOI:10.3847/1538-4357/aca40d

S. K. Mishra, K. Sangal, P. Kayshap, P. Jelínek, A. K. Srivastava, S. P. Rajaguru: The Astrophysical Journal 945, 2, 2023. DOI 10.3847/1538-4357/acb058

Kontakt: doc. RNDr. Petr Jelínek, Ph.D. (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

Kůrovec smrkový patří mezi největší hrozby pro středoevropské lesy. Klimatické změny – sucho a vyšší teploty – jeho šíření ještě zrychlují. Tradiční metody, jako odstraňování napadených stromů nebo lapací pasti, už nestačí. Proto vznikl projekt SMARTbeetle, který přináší zcela nový přístup: kombinaci moderní biologie a umělé inteligence.

Jak to funguje?
Tým vědců a technologických expertů vyvíjí optimalizované směsi feromonů, které lákají kůrovce mnohem účinněji než dosud používané návnady. Umělá inteligence zde hraje klíčovou roli, pomocí 3D modelu čichového receptoru dokáže predikovat interakce mezi feromony a čichovými receptory kůrovce, a díky tomu vybrat nejperspektivnější kandidáty z tisíců možností. Tyto směsi se následně testují v laboratoři i přímo v lese. Výsledkem budou pasti, které sníží počet napadených stromů a zároveň omezí používání pesticidů.

Hlavní cíl projektu
SMARTbeetle chce dlouhodobě zajistit zdraví lesů v Rakousku a Česku. Inovativní řešení pomůže nejen přírodě, ale i dřevařskému průmyslu, který dnes čelí obrovským ztrátám. Projekt běží čtyři roky a spojuje sedm partnerů z obou zemí – vědecké instituce, inovační centra i průmyslové partnery. Společně vytvářejí technologii, která může změnit způsob, jakým chráníme lesy před kůrovcem.

• Pro podrobnější a aktuální informace k projektu sledujte oficiální facebookovou skupinu: SMARTbeetle
• Oficiální webové stránky projektu: Smell-based Molecular Artificial intelligence to Fight Bark Beetles 

Projekt je financován ze zdrojů Interreg Rakousko - Česko (SMARTbeetle ATCZ00158).

Katedra chemie s potěšením představuje nový studijní program Management udržitelnosti, který je zaměřen na komplexní přístup k řešení aktuálních výzev v oblasti environmentální a sociální udržitelnosti. Tento inovativní program propojuje teoretické základy s praktickými dovednostmi v oblasti řízení udržitelných projektů, ochrany přírody a efektivního využívání zdrojů. Cílem je připravit odborníky, kteří budou schopni vést iniciativy zaměřené na udržitelný rozvoj a přispět tak k řešení globálních problémů dnešní doby.

Více naleznete zde.

V rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje mluvil v Českém rozhlase České Budějovice Martin Janda z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. 

Celý rozhovor na téma: Geneticky modifikované plodiny v kontextu "udržitelnosti" si můžete poslechnout zde.

Bakalářské práce:

26.5.2025 - C6

13:00 – 13:45 Analýza produktů fotochemické degradace vybraných léčiv pomocí UHPLC-Q-TOF (fluoxetine, sulfamethoxazole)

27.5.2025 - C1

9:00 – 9:45 Příprava monoklonální protilátky proti Decorin-binding protein A z bakterií Borrelia afzelii

9:50 – 10:35 Purifikace a identifikace nově syntetizovaných klíštěcích glykoproteinů

10:40 – 11:25 Aplikace molekulového modelování se zaměřením na techniku dokování

11:30 – 12:15 Zavedení analytické metody na stanovení thiaminu a jeho fosforylovaných

derivátů v krvi metodou vysokoúčinné kapalinové chromagorafie s fuorescenční detekcí

Diplomové práce:

26.5.2025 - C6

13:50 – 14:40    Porovnání toxicity vybraných antibiotik (sulfamethoxazolu, trimethoprimu) a směsí  jejich fotoproduktů u Daphnia magna

14:45 -15:35   Popularizace chemie prostřednictvím experimentu

27.5.2025 - C1

13:30 – 14:20    Cyklické organosirné sloučeniny v cibuli kuchyňské (Allium cepa)

SZZ (chemie a didaktika)

28.5.2025 - C6

9:00 – 9:45, 9:50 – 10:35,10:40 – 11:25, 11:30 – 12:15, 13:15 – 14:00, 14:05 – 14:50, 14:55 – 15:40 

Oznámení /Announcement

Oborová rada doktorského studijního programu Biochemie oznamuje konání obhajoby disertační práce doktorandky jménem

The Board members of the Doctoral Study Programme in Biochemistry announces the doctoral thesis defence of a doctoral student

RNDr. Petra Havlíčková

The Structural Basis of Molecular Function: Experimental Studies in Disease, Regulation, and Catalysis

Obhajoba se bude konat dne 26. března 2026 od 12:30 hodin v zasedací místnosti děkanátu, budova C,  Branišovská 1760, České Budějovice.

The defence will take place on March 26, 2026 at 12:30 p.m. in Dean’s conference room, building C,Branišovská 1760, České Budějovice.

školitel supervisor : prof. Mgr. Ivana Kutá Smatanová, Ph.D.

oponenti disertační práce:     Prof. Sergio Martínez Rodríguez  

opponents of dissertation    prof. Ing. Petr Kolenko, Ph.D.

                                                 RNDr. Cyril Bařinka, Ph.D.

                                                                                                  prof. Mgr. Ivana Kutá Smatanová, Ph.D.

            Chief of Biochemistry Programme Board      

Oznámení /Announcement

Oborová rada doktorského studijního programu Biochemie oznamuje konání obhajoby disertační práce doktorandky jménem

The Board members of the Doctoral Study Programme in Biochemistry announces the doctoral thesis defence of a doctoral student

Mgr. at Mgr. Martina Poncarová

Photochemical degradation of selected pharmaceuticals under light conditions relevant to natural surface waters and investigation of the photoproduct toxicity

Obhajoba se bude konat dne 26. března 2026 od 15:00 hodin v zasedací místnosti děkanátu, budova C,  Branišovská 1760, České Budějovice.

The defence will take place on March 26, 2026 at 3:00 p.m. in Dean’s conference room, building C,Branišovská 1760, České Budějovice.

školitel supervisor : doc. RNDr. Šárka Klementová, CSc.

oponenti disertační práce:     Prof. DI Dr. Markus Himmelsbach  

opponents of dissertation    doc. Ing. Jaroslav Havlík, Ph.D.

                                                 doc. Ing. Kateřina Grabicová, Ph.D.

                                                                                                  prof. Mgr. Ivana Kutá Smatanová, Ph.D.

            Chief of Biochemistry Programme Board      

Cílem projektu je najít účinný způsob léčby chronických ran. Za tímto účelem budou produkovány a následně testovány rekombinantní proteiny z muších larev a z klíšťat v sériiin vitroainvivopokusů.

Pro více informací o volné pozici klikněte zde.

Our doctoral students in biochemistry, Mgr. Lenka Doudová and Mgr. Zuzana Dvorníková from the Department of Chemistry, participated in an international meeting entitled "MC meeting and workshop about applying an interdisciplinary approach for tick and tick-borne pathogen (TBP) risk assessment while implementing the DAMA protocol" which took place on October 2–3, 2025, in Cluj, Romania.

They were invited to the workshop to present the results of their research mission supported by a Short-Term Scientific Mission (STSM) grant under the PRAGMATICK program. During a short presentation, they presented their findings from the project focused on "Production and potential application of Single-Domain Antibodies for the detection of tick-transmitted diseases" presented by Lenka Doudová and "Protein-saccharide interaction of Lyme Borreliosis decorin binding proteins" presented by Zuzana Dvorníková.

The meeting focused on linking different scientific disciplines in assessing the risks associated with ticks and the pathogens they transmit, and on the practical use of the so-called DAMA protocol (Document–Assess–Monitor–Act). The event provided an opportunity to share experiences and deepen international cooperation between researchers across Europe.